Pracuji jako lékař, jsem urolog, v letošním roce právě 35 let, z toho 23 let jsem byl na pozici primáře, a proto bych se chtěl krátce zastavit a na minulá léta zavzpomínat. Ve svém profesním životě jsem zažil množství zásadních změn a pokroků v medicíně, ale také transformaci českého zdravotnictví.

Probíhající pandemie koronaviru podala dostatečný důkaz o důležitosti zdravotnictví pro obyvatele. Také v Libereckém kraji zdravotníci obstáli a odvedli skvělou práci. Učili jsme se zvládat zcela novou hrozbu za pochodu, byli jsme přinuceni na čas zastavit běžně poskytovanou péči. Chvíli nám potrvá, než bude vše jako dřív, což je spíše jen přání, protože jsem přesvědčen, že vstupujeme do nové epochy světových dějin. Musíme se přizpůsobit a být lépe připraveni na další hrozby pro lidstvo.

Ve vládě má na starosti resort zdravotnictví hnutí ANO. Mediální prezentace ministra Adama Vojtěcha vypadá, že výsledky jeho práce za více než rok ve funkci jsou jen a jen skvělé. Bohužel, realita českého zdravotnictví vypadá jinak.

Nedobrý stav řady českých nemocnic ukazuje na počínající rozklad dříve fungující sítě. Zdraví obyvatel je ohrožováno v důsledku nedostupnosti základní lékařské péče v některých oblastech země.

Malé nemocnice v naší zemi byly ponechány svému osudu. Obce a kraje nevědí, jak zabránit vážným problémům v zajištění péče pro občany v odlehlejších oblastech, protože na to prostě nemají dostatek nástrojů. Na severu země, kde žiji, postupně padly nemocnice v Semilech, ve Frýdlantu v Čechách a naposledy v Rumburku.